Melounové bonbóny

Tohle je jeden z těch receptů, u kterých si po prvním soustu řeknete: „Počkejte… to je fakt ze slupek?“ Přesně ty části melounu, které běžně letí do koše, se tady promění v domácí kyselé bonbony – žvýkací, voňavé a s příjemným „šťouchnutím“ kyselosti na konci. A nejlepší na tom je, že to není žádná věda, jen to chce trochu času na odležení a sušení.

Chuťově čekejte něco mezi kandovaným ovocem a kyselými gumíky. Slupky po povaření změknou, nasáknou citron a cukr, a sušením se jejich struktura zpevní do bonbonové konzistence. Když je obalíte v cukru s kyselinou citronovou, dostanete ten typický „kyselý start“, který znáte z kupovaných bonbonů – jen tady je to čistší a méně umělé.

Klíčový detail je správně oloupat slupku: chcete použít hlavně bílou část (ta se krásně kanduje), ale tvrdou zelenou kůru je potřeba odstranit, jinak zůstane tuhá. A druhá věc: po povaření nechte kousky opravdu okapat. Čím víc vody v nich zůstane, tím déle se budou sušit a tím větší je šance, že budou uvnitř „mokré“ a venku už přesušené.

Sušení ve fritéze berte jako pomalé „dehydratování“, ne pečení. Nízká teplota udělá žvýkací bonbon, vysoká teplota udělá tvrdé kousky nebo spálené okraje. A nebojte – čas v lednici i ve fritéze je přesně ten typ času, kdy to dělá recept za vás (slupky mají volno… a vy taky).