Kešu ricotta

Kešu oříšky často skončí „jen“ v omáčce nebo dezertu, ale v téhle verzi z nich vznikne úplně nový level – domácí kešu ricotta. Je neuvěřitelně jemná, krémová a má lehce nasládlou chuť, která působí čistě a elegantně. Když ji poprvé vyklopíte z formy na talíř, působí jako malý sýr z delikatesního pultu, jen s tím rozdílem, že přesně víte, co v něm je.

Chuťově nečekejte klasickou „nóbl“ plísňovou bombu, ale spíš jemný, čerstvý sýr někde na pomezí ricotty a tvarohu. Kešu se po rozmixování s vodou a citronovou šťávou srazí do malých, jemných „vloček“, které se po vykapání spojí v kompaktní, ale stále měkký bochánek. Sůl a citron se postarají o lehce slaný, svěží profil, který skvěle funguje jak naslano (na pečivo, do těstovin, do zeleninových mís), tak i v míně sladkých kombinacích (s fíky, hrozny, medem nebo javorovým sirupem).

Klíčem k úspěchu je trpělivost ve třech krocích: pořádné namočení kešu, správný bod, kdy stáhnout mléko z plotny, a dostatečně dlouhé vykapání ve formě. Kešu je potřeba opravdu dobře namočit, aby šly rozmixovat do hladka a vytvořily kvalitní základ pro „mléko“. Zahřívání mléka zase musí dojít jen na bod varu – jakmile začne opravdu vřít, hrozí, že se chuť přepálí a sražení nebude tak jemné. A nakonec – čím déle necháte sýr v plátýnku vykapávat a zatížený, tím kompaktnější, krájivější ricotta vznikne.

Tahle ricotta je navíc skvělým „meal prep“ pomocníkem. V lednici vydrží klidně celý týden, takže ji můžete udělat jednou a pak ji postupně používat do těstovin, na pizzu, do salátů, na topinky nebo ji jen přidat k pečené zelenině. Využití má tolik, že se vyplatí udělat rovnou dvě menší bochánky a jeden třeba ochutit bylinkami, pepřem nebo sušenými rajčaty. A bonus? Kešu drť, která zůstane v plátýnku po cezení mléka, se promění v základ pro dezert – třeba Raffaello kuličky, granolu nebo základ do cheesecake skleniček.