Cizrnové krekry

Krekry z cizrnové mouky jsem začala dělat ve chvíli, kdy jsem přestala kupovat ty z obchodu. Ne proto, že by byly špatné, ale proto, že jsem si jednou přečetla složení a zjistila, že za tu cenu dostávám hlavně škrob, palmový olej a hromadu věcí, které tam být nemusí. Domácí verze je přitom překvapivě jednoduchá a výsledek je úplně jiný – plnější chuť, víc textury a přesně to koření, které chcete vy, ne výrobce.

Cizrnová mouka dělá v tomhle receptu hodně práce. Má přirozeně oříškovou, lehce zemitou chuť, která se skvěle snáší s uzenou paprikou i provensálským kořením. A protože je z luštěniny, dostanete s každou hrst krekrů i slušnou dávku bílkovin a vlákniny – což je u křupavé svačiny docela vzácné. Já ji kupuju v bio kvalitě, ale upřímně, rozdíl v receptu nepoznáte.

Dýňová semínka a mák tam nejsou jen pro efekt. Semínka přidají do každého sousta trochu křupu navíc a mák drží těsto pohromadě líp, než by člověk čekal. Lahůdkové droždí zase přidá takový jemný sýrový tón na pozadí – nenápadný, ale bez něj by krekry byly plošší na chuť. Datlový sirup je volitelný, ale doporučuju ho nevynechávat. Není to proto, aby byly krekry sladké – to nejsou – ale zaokrouhlí celou chuť a trochu pomůže se zlatavou barvou při pečení.

Jediná věc, na které opravdu záleží, je tloušťka. Čím tenčí placku rozválíte, tím křupavější krekry budou. Já mířím na něco kolem 2–3 mm – tenčí než si myslíte, že je dost. Pokud jsou místy silnější, budou tam měkčí a to není ono. Válejte mezi dvěma archy pečícího papíru, těsto se vám nebude lepit a půjde to snáz. A každá trouba peče trochu jinak, takže od 12. minuty krekry sledujte – jakmile začnou na okrajích zlátnout, jsou hotové.